Kolo roku zahrnuje celkem osm pohanských slavností. Jejich odnože pravděpodobně znáte v dnešní moderní, ale bohužel už také velmi komerční podobě křesťanských svátků. Způsob, jakým se slaví dnes, nám často přináší víc starostí než radostí. Pojďme se spolu podívat na to, jak se dají roční cykly slavit v klidu, pohodě, bez zbytečných nákupů nebo stresů a hlavně naprosto v souladu s přírodou.
Krystaly jsou vlastně takovým DNA planety Země a svou energií nám pomáhají naladit se na konkrétní období roku.
Co je to Kolo roku?
Kolo roku zobrazuje řadu svátků navazujících na přechodová období nastávající dle slunečního cyklu (slunovraty, rovnodennosti a speciální dny mezi nimi). Kolo roku bývá spojováno s kouzly a magií, a to naprosto právem! Tento koncept pravděpodobně vychází z čarodějnického učení Wicca, ke kterému se přidaly keltské, germánské a novopohanské tradice.
Tyto svátky mají za úkol naučit člověka přizpůsobit se běhu času a vnímat proměny Země. Propojují spiritualitu s naším moderním světem a vrací nás zpátky ke kořenům, tradicím a rituálům. Některé svátky oslavují ženskou cykličnost (Panna - Imbolc, Milenka - Beltaine, Matka - Lammas, Stařena - Samhain) nebo elementy (Oheň - Ostara, Voda - Litha, Země - Mabon, Vzduch - Yule). Patronkami slovanských svátků jsou různé Bohyně, mezi nimi je například Libuše, Morana, Meluzína, Zora, Vesna, Lada, Rusalka, Živa nebo Mokoš.
Oslavy přechodových období roku jsou zároveň velmi účinný nástroj seberozvoje a technik mindfulness. Ohlédnutí se za každým z nich nás učí vnímat to, jak roční cykly ovlivňují naše tělo a psychiku. Pomáhají nám se zastavit a zhodnotit, co se nám v daném období povedlo či nepovedlo a motivují nás ke stanovení nových záměrů a cílů.
Svátky Kola roku
Tyto slavnosti vychází z napojení se na přírodu a z oslav jejích změn, cyklu života, smrti a slunce. Hlavní jsou 4 sabaty – Samhain, Imbolc, Beltaine a Lammas, kdy je energie Země na vrcholu. Některé svátky se oslavují večer před daným datem, jiné o nejbližším úplňku. Pokud se podíváme na klasický rok, začínáme svátkem Imbolc. Podle keltské tradice rok však začíná na konci října svátkem Samhain.
Imbolc (Hromnice) - 2. 2.
Je zasvěcen bohyni Brigit, která vychází z ohně a svou holí rozbíjí tvrdou zem, aby probudila rostliny a úrodu. Imbolc je svátek naděje v pokračování života. V tomto období je čas na otužování, očistné rituály, třídění věcí, klíčení semínek, půst a úklid domova. Rituály tohoto svátku jsou například zapalování bílých svíček nebo výroba Brigitina kříže ze slámy nebo trávy pro ochranu domova. V tento den si také můžete obléknout bílé oblečení nebo jít krmit labutě.
Svíčky vám přinesou do života zářivé světlo. Ty bílé pak dvojnásob. Bílá barva totiž symbolizuje mír, jasnost, svobodu, osvícenost, upřímnost a čistotu.
Ostara (jarní rovnodennost, Velikonoce) - 20. - 23. 3.
Symbolizuje příchod jara, kdy světlo vítězí nad tmou a slunce nám dodává novou energii. Země se pomalu probouzí a my s radostí přihlížíme novému životu kolem nás, jehož symbolem jsou tolik známá (velikonoční) vajíčka. V tomto období je čas na pečení chleba, tanec, zpěv, zdobení domu, pěstování nových sazeniček nebo přidání symbolu plodnosti na váš oltář.
Beltaine (čarodějnice / první máj) - 30. 4.
Svátek někdy také známý jako Valpružina noc, Filipojakubská noc, Noc čarodějnic nebo nám asi nejznámější „pálení čarodějnic“. Noc z 30. dubna na 1. května je označována jako nejmagičtější v roce. Dříve byly symbolem Beltainu hlučné slavnosti konané ve jménu lásky a milování se v polích pro podporu plodnosti a úrody. V dnešní době už tuto pohanskou tradici známe v pozměněné formě – asi nejčastěji právě jako stavění hranic, upalování figurín a skákání přes oheň. Někdy je figurína ztělesněním zlé čarodějnice, nebo naopak vyjádřením úcty magickým silám žen či jako ztvárnění Morany – pohanské bohyně smrti. Morana také zastupuje zimu a její zapálení nebo utopení symbolizuje, že právě končí její vláda.
Šperky jsou přímo ztělesněním ženskosti. Správně zvolený šperk je nejen krásnou ozdobou, ale také nositelem energie.
Litha (letní slunovrat) - 20. - 23. 6.
Nejdelší den a nejkratší noc v roce, která je vyvrcholením plnosti přírody. V těchto dnech se pročišťují naše emoce. Voda odplaví vše nechtěné a vznikne prostor pro vyjádření hluboké vděčnosti za vše, co máme. Je čas na sociální kontakt, dobré skutky, úsměvy, povídání si, pečování o sebe i o druhé a sběr bylin. V tomto období je také skvělá příležitost pro uspořádání ženských kruhů plných sdílení a vzájemné inspirace či pochopení.
Lammas nebo Lughnasadh (dožínky) - 1. 8.
Svátek se slaví v období sklizně kukuřice a pomocí rituálů přivoláváme hojnost pro příští sklizeň. Prostřednictvím hostin a obřadů slavíme plodnost a dary Země. Sklízíme, co jsme zaseli a je vůbec nejpříhodnější období pro svatby. K dožínkám patří i pletení věnce z obilí, který si ponecháváme až do Štědrého dne nebo pečení chleba z mouky semleté z prvního obilí a dělení se s ostatními.
Mabon (podzimní rovnodennost) - 20. - 23. 9.
Oslavy další sklizně, životní harmonie a vyváženosti přírody. Je to čas odpočinku a zhodnocení uplynulého období. V tomto čase ukončujeme staré projekty a pomalu se obracíme ke svému nitru. Je čas na procházky v přírodě, které můžeme vyjádřit poděkování za její hojnost prostřednictvím drobných dárků (krystalů, věnečků, oltářů apod.). Pečou se jablkové koláče, sbírají šípky a kaštany nebo se vyrábí škapulíře (ochranné pytlíky).
Samhain (dušičky) - 31. 10.
Magické období, ve kterém se hranice mezi živými a mrtvými tenčí. Zkracuje se den a završuje se cyklus koloběhu života. Tvoří se prostor pro nové začátky a je čas postavit se tváří v tvář svým strachům. Je to čas surové upřímnosti, kterou vidíme všude kolem sebe. Neobnažuje se jen příroda, ale i my sami. Často jsme konfrontování s tím, kdo opravdu jsme a zda jsme spokojeni s našimi životy. Vydlabejte si lucernu z dýně a umístěte ji u vchodových dveří pro ochranu vašeho domova.
Do vydlabané lucerny také můžete vložit nebo pošeptat vzkaz pro zemřelé blízké.
Yule (zimní slunovrat) - 20. – 23. 12.
Nejtemnější dny v roce nás nutí sebereflexi. Vnímáme často prázdnotu a ticho. Této fázi bychom se neměli bránit, ale využít ji k odpočinku, meditaci a přemýšlení. V noc zimního slunovratu se obřadně přikládalo do ohně polínko s větvičkami pro přivolání úrody a posílení znovu se probouzejícího slunce. Popel z tohoto polínka se potom přidával do záhonů jako hnojivo. Po zimním slunovratu nastává 12 temných nocí, které symbolizují jednotlivé měsíce v dalším roce. Každý večer si můžeme vytáhnout jednu kartu s poselstvím na dané období.
Ke slavení těchto svátků není třeba vykoupit obchodní dům, někomu se zavděčit nebo vykonat nepřeberné množství úkolů. Svátky by nám měly přinášet hlavně radost a naplnění. Zkuste tentokrát roztočit Kolo roku a užívejte si propojení s přírodou!